Kam až sahá korejská podřízenost a loajalita? To uvidíte v první polovině druhého dílu Oázy, z které mám asi vrásky na čele. Vždycky, když jsem sahala po pití nebo po kafi, přistihla jsem se, že se mračím.
Spoilery
Zaprodat takhle vlastní dítě? Jako fakt?! To je pro našince naprosto nepochopitelné. A k tomu vidět Dong-yoonův herecký koncert, mě nutilo se mračit ještě víc. Kdybych nevěděla, kolik mu je, tak bych si fakt myslela, že vidím středoškoláka, kterého všichni, včetně těch nejbližších, zradili a on se během chvilky propadl na samotné dno.
V druhé půlce mě pobavily paruky, které hlavní hrdinové dostali. Za to bych stylistům strhla pěkných pár tisíc wonů z honoráře, protože jsou, aspoň pro mě, naprosto příšerné. I když Cheol-woong dopadl o dost líp než Doo-hak.
Jinak mi přijde, že seriál se stáčí někam jinam, než jsem čekala. Tohle zatím nevypadá na klasickou pomstychovku, ale uvidíme. 🙂 Seroš mi laděním, kulisami a tak připomněl Inspiring Generation. To se sice odehrávalo ve třicátých letech, ale práce kamery byla hodně podobná.
