[Spoiler] Určitě už se vám stalo, že úplně skvělý seriál tvůrci dokonale zazdili závěrem. A nemuselo to nutně být posledním dílem... Zářným příkladem pro mě je King 2Hearst. Seriál, který mě od začátku bavil a hrozně se mi líbil. Jenže to zbytečné úmrtí, které nám tvůrci naservírovali, způsobilo, že konec už mě prostě nebavil.
Tím nechci říct, že všechno musí nutně skončit "dokud nezemřeli, žijí spolu dodnes", ale když už je konec smutný, tak musí dávat smysl.
Pro příklad nemusím chodit daleko - IRIS. Konec seriálu se dal tušit, strašně mě naštval, ale teď s odstupem času vím, že byl v podstatě dokonalý. Nebo z poslední doby Shark. Po jeho skončení má člověk na duši smutek a zároveň i klid, že všechno dopadlo tak, jak dopadnout mělo.
Mám ráda konce, o kterých musím přemýšlet. Nemusí být úplně otevřené, ale prostě nejsou definitivní. Napsat článek na tohle téma mě napadlo, když jsem přemýšlela o konci seriálu Two Weeks. Napadlo mě se na některé konce podívat znovu a s odstupem času. Tedy na konce, v kterých figuroval Lee Joon-gi (překvapení, že jo?). Na jeho seriálech je pozoruhodné mimo jiné i to, že se právě o těch koncích dá většinou docela dlouho diskutovat. To podstatné, v některých případech, divákovi neukážou. A divák se ve svých představách musí rochňat ještě dlouho po skončení.
Vlastně mě na nápad připomenout si ty konce, přivedl i dotaz, který jsem měla v soukromých zprávách na Akihabaře a týkal se - jak jinak - Iljimae. To byl asi jeden z nejkontroverznějších konců, které Joon-gi natočil.
Zastavení první: My Girl (2005)
Tady není moc co rozebírat. Poprvé a naposledy křenem. Snažil se. Moc se snažil, ale prostě "jen dva ta loďka může vézt". A Seo Sung-woo byl ten třetí. Co na tom, že byl mnohem aktivnější v hledání ztracené Joo Yoo-rin, že byl neskutečný romantik a dokazoval to každou chvíli, když byl stejně už od začátku o krok pozadu. Jeho láska byla prostě určena k zániku.
Zastavení druhé: Time Between Dog and Wolf (2007)
No, tady už to bylo o něčem jiném. Ale úplně. Už jenom ten začátek... Honička a pád s autem do moře. Střih a vracíme se do dětství hlavního hrdiny. No, ty bláho, co to mělo znamenat? To mi naznačujou konec, nebo co? Prostě šok hned v prvních minutách. Skutečný seriálový konec byl jasný a jednoznačný. Přesto jsem se setkala s dotazem, jak to vlastně bylo? Byl s Ari nebo ne? Nevím, jestli byl dotyčný jenom nepozorný nebo si prostě nespojil cestu Ari, která se chystala do Paříže. A udivený dotaz Kang Min-gia, kterému jeho adoptivní bratr řekl jenom to, že se chystá do ráje špiónů. Víte na jaké město se Min-gi ptal? Jasně, že na Paříž. To že pak už se Lee Soo-hyun (Kay) jenom rozloučil, na šťastném konci nic nemění a já byla šťastná jak blecha.
To je přesně to, o čem jsem psala. Nepotřebuju hubana na břehu moře se zapadajícím sluncem v pozadí (i když i to se mému kýčovitému já pochopitelně líbí). Stačí mi, když to "vím". Moje fantazie jede na plné obrátky a tak to mám ráda.
