1. Scarlet Heart: Ryeo - Tady není co řešit. Někdy mám pocit, že jsem se z toho náporu emocí ještě pořád nevzpamatovala. A kdybych měla psát něco víc, tak by to byla jenom snůška superlativů. V tom seriálu prostě byly snad všechny emoce, které znám. A navíc podané skvělými hereckými výkony, kterým se nedalo vytknout ani to nejmenší. Všem jsem věřila od začátku do konce a přijde mi neskutečné, že když se ozvalo "Střih", stali se z nich zase "obyčení" lidé.
2. Alone in Love - Jeden z prvních seriálů, které jsem viděla a přesto se mi z paměti pořád nevytratil a hodně často si na něj vzpomenu. Herecké výkony hlavních představitelů (Kam Woo-sung a Son Ye-jin) byly tak přesvědčivé, že jsem chvílemi nedokázala uvěřit, že opravdu hrají. Seriál se korejské produkci dost vymyká. Je hodně civilní. Má dlouhé pasáže bez dialogů, které jsou vyplněné nádherným soundtrackem a je prostě ze života. Není jednoduchý, ale to není ani život sám. Přiznávám se, že jsou tam dvě linky, které jsem si sama prožila, takže mě asi oslovil ještě víc, než toho, kdo podobnou zkušenost neměl. Vypráví o neschopnosti komunikovat, o neschopnosti říct pravdu. Nejenom tomu druhému, ale přiznat ji i sám sobě.
3. Snow Queen - Tohle bylo čekání na zázrak a po skončení jsem pro slzy neviděla. Nádherně slakobolná záležitost, které dominoval Hyun Bin. Sněhovou královnu jsem viděla už hodně dávno, ale i ona je pro mě nezapomenutelná, a když si na ni vzpomenu, bolí mě u srdce. Protože je z kategorie těch uvěřitelných a podobné příběhy se dějí dnes a denně. Ani tady nevím, co dál psát, protože pocity se popsat nedají. Každý si je musí prožít na vlastní kůži sám.
4. My Spring Days - Druhý Kam Woo-sung a příběh lásky. Příběh vdovce milujícího dvě ženy, ale jenom jedno srdce. Tak dlouho se lásce k mladičké dívce bránil a přece neubránil. Stejně jako u Snow Queen i tady začalo čekání na zázrak, ale až mnohem později. A konec jako takový mě rozsekal stejně jako konec Scarlet Heart: Ryeo. Byl nádherný a poslední větu celého seriálu mám pořád před očima.
5. Queen of Ambition - Tahle srdcovka je z úplně jiného soudku. Příběh ženy (Soo-ae), která se zařekne, že už nikdy nepozná bídu a jde za svými ambicemi přes mrtvoly, snad ani není korejský. Mistrovské dílo, které je natolik originální, že se to jednomu ani nechce věřit. Nechce se ani věřit čeho všeho je člověk schopný, aby naplnil svoje touhy. Tady ovšem ne v tom dobrém slova smyslu. Jak já během sledování Soo-ae nenáviděla a to ji mám opravdu ráda. Takovou mrchu, aby jeden pohledal. :^)))
Tak to je moje pětice těch nezapomenutelných. Vy určitě máte nějaké jiné a já jich mám taky víc. Ale nějak mám pocit, že tyhle seriály mi daly něco nedefinovatelného navíc. Něco, co neumím popsat. Dokonce si nejsem jistá, jestli bych některé z nich zvládla znovu, ale prostě ve mně pořád jsou. Snad víte, co tím myslím. :^)
