První korejský seriál, který jsem kdy viděla. A hned to byla trefa do černého. Copak to jde nezamilovat si Mi-ho, Dae-woonga, režiséra Bana nebo učitele Park Dong-jooa? Kdo tohle k-drama zná, ten mi určitě rozumí. Možná pochopí i to, proč se jiným zpracování legendy o Gumiho urputně bráním. Shin Min-a je tak kouzelná, že ji žádná jiná nemůže nahradit. Alespoň v mých očích ne.
A o čem že to vlastně je? Liška s devíti ocasy, která na sebe bere tvář krásné dívky, nemá zrovna dobrou pověst. Staletími prochází zakletá do obrazu a čeká na toho pravého, který ji z obrazu vysvobodí. Dočká se ve chvíli, kdy se do kláštera dostane rozmazlený Dae-woong, který je na útěku před svým dědečkem. Netuší, že mu to přinese nejeden problém a převrátí život vzhůru nohama. Jak se asi popere s tím, že bude všude následován pohádkovou bytostí, která mu s důvěrou půjčí svoji perlu netuše, že ho tím odsoudí k smrti... Edit: Ono to takhle úplně není, jenom já si to asi špatně pamatuju. Vysvětleno je v komentářích, ale je to vlastně spoiler. ;^)
A jako vždycky moje bezprostřední reakce na filmovém webu.
Korejská pohádka ze současnosti se mi líbila velice velmi. Natahovaný konec mi ani trochu nevadil. Vlastně jsem chtěla, aby to ještě neskončilo. Pravda, tak tři až čtyři díly mi trvalo než jsem rozdýchala režiséra Bana, dědečka a učitele Park Dong Jooa. To mi ale bohatě vynahradili hlavní hrdinové. Nejen že se mi líbili (fakt krásný pár), ale oni mě i bavili. Předvedli celou škálu výrazů. Když se smáli, tak jsem měla úsměv na tváři taky. Když brečeli, tak jsem sahala po kapesníku. Kvůli Gumiho jsme se dokopali k nákupu stolního grilu a asi už nikdy nebudu jíst grilované maso aniž by se mi nevybavila Mi Ho kouzelná radost z každého sousta. :o))) Krásný příběh rámovala stejně krásná hudba, kterou si poslechnu kdykoliv znovu.
P.S. Pár dalších screenů najdete v Galerii.
