FOR THOSE WE LOVE - S výkřikem na rtech: „Zemřít pro Japonsko!“ se vrhali do sebevražedných útoků na spojenecká vojska 2. světové války. Vysloužili si označení kamikadze, tedy letci, posílání v průběhu bojů v Tichomoří na jistou smrt. Výpravný film je vzpomínkovým vyprávěním Torihamy Tome, přezdívané Tety jednotek kamikadze. Popisuje strasti a radosti mladých chlapců, kteří vědí, že se nedožijí konce války. Celé Japonsko již pomalu tušilo, že bude poraženo, ale diktátorští velitelé dávali stále stejné rozkazy: Položte život za věčnou slávu císařství! A tak kamikadze den co den vzlétali k sebevražedným útokům na válečné lodě svých nepřátel. Vše vyvrcholilo strhující bitvou o ostrov Okinawa, která se stala klíčovou událostí konce 2. světové války. (oficiální text distributora)

Co já na to:
Díky zdejším (na čsfd) komentářům jsem byla na film zvědavá, i když válečné filmy nejsou zrovna moje parketa. Tohle ale není typický válečný film. Spíš bych k němu přidala psychologický. Válka mi nahání hrůzu jako taková, ale představa, že půjdu do boje a nebudu mít ani špetku naděje na návrat je pro mě naprosto šílená. Snad poprvé jsem si uvědomila podobnost japonského velení s velením ruských vojáků. Pro jednu stranu byli zrádci ti, kteří byli zajati, pro Japonce zase ti, kteří se vrátili... V tomhle ohledu mě film rozhodně nezklamal a světluškový závěr filmu byl úžasný, přesně v duchu japonské mentality. Co stojí za výtku je zbytečně dlouhá stopáž. A stejně jako jiní jsem měla docela problém s identifikací jednotlivých postav. A to jsem nečekala, protože u Japonců s tím problém nemívám. Jenže vyholené hlavy, uniformy a málo detailních záběrů udělaly svoje. (29. 10. 2011)