Zpověď vraha. Kniha, z které se stal dost morbidní bestseler. Její autor je mladý a pohledný muž, takže si svoji slávu náležitě užívá. Má vystupování a laskavý úsměv. Proti němu stojí jeho pravý opak. Cholerický policista, který myslí "srdcem" a rozum mu sem tam nestíhá. Přesto - nebo možná právě proto - mě tenhle souboj dvou tak protichůdných typů hodně bavil.
Ve filmu diváka čeká několik zvratů a odhalení. Jakby taky ne, když je ho nutné udržet v napětí. Škoda jenom několika hluchých míst. Jedním z nich byly obě (víc jich tam buď nebylo, nebo mě nenudily) automobilové honičky. Na můj vkus byla hlavně ta první moc dlouhá a přitažená za vlasy. Jo, kdyby Park Si-hoo shodil ten župan, tak by se mi možná líbila o něco víc. Takhle mi musela stačit jenom ta krátká chvilka, kdy si šel zaplavat a divačkám ukázal své dokonalé tělo.
Na rozdíl od honiček mě bavil vztah poldy a jeho maminky. Věčně rozhádaná dvojice, za jejímž špičkováním je cítit, jak moc se mají ti dva rádi, a že je to štěkání na sebe vlastně baví.
S klidným svědomím můžu Confession of Murder doporučit. Je to hodně povedená záležitost, z které může být člověk v první půlhodině srna, ale jakmile se dostane k jádru pudla, tak zapomene vnímat čas. A jak se začne blížit konec, tak zapomene i čí je. Dokonalý obrat v ději, který jsem opravdu nečekala (někomu to možná dojde dřív než mně, ale já prostě u filmů nerada myslím dopředu a nechávám se unášet dějem) a realistické finále, které se opravdu povedlo na výbornou.
