The Happy Life

   Další Lee Joon-ik, The Happy Life a znovu trefa do černého. V mém případě to byl dokonce absolutní střed, takže srdcovka. Nevím, jestli jste viděli český film Revival, ale pokud ano, tak mi asi dáte za pravdu, že oba filmy mají naprosto shodný námět, byť zpracovaný rozdílně. A určitě budete souhlasit i s tím, že ten korejský je o dost lepší. Nepřekvapilo by mě, kdyby si ten český vzal od svého staršího předchůdce inspiraci.

   Ale ono nejde jenom o námět. Těch shodných bodů tam je mnohem víc. Jedním z nich je vztah mezi otcem a synem. Jeden z muzikantů má syna (v české verzi B. Polívka / V. Dyk), s kterým nemá zrovna optimální vztahy. V The Happy Life poznáváme syna (Jang Geun-suk) jednoho z muzikantů, s kterým se ostatní seznámí až na kamarádově pohřbu. Ani on si se svým tátou vůbec nerozuměl.

   Ve chvíli, kdy chce zničit tátovu kytaru se objeví Ki-young (Jung Jin-young) a začne prosazovat svůj nápad na obnovení kapely, která se kdysi dávno rozpadla. A právě on je tím hnacím motorem, který s naivním zápalem žene všechny dopředu.

   Sukkie a pánové od vedle k sobě postupně najdou cestu a kapela může začít zkoušet. Navzdory všemu a všem. Lee Joon-ik rozehrává příběh plný nadějí, umanutosti a parádní muziky, aby dospěl ke strhující scéně, která uvádí očekávané, předvídatelné a přesto krásné finále.

   Až někdy nebudete vědět, co si pustit, sáhněte po The Happy Life. Rozhodně stojí za to a prosvětlí vám pochmurný den.