Ranní ptáče bez lahváče ani kousek nedoskáče. Tím spíš, když ho čeká snídaně připravená psychopatem (rozumějte oprava druhého dílu). Atmosféra houstne a přibývá otázek. Ty si ale nechám na Discord, protože tam se dají skrýt. Tady mi nezbývá než konstatovat, že jsou oba dobří. Moon Chae-won má, narozdíl od Myšlenek, co hrát a Lee Joon-gi, ten je prostě ve svém živlu. Tohle je ten typ role, jaký má tak rád a hraje jako o život. Jeho práce s mimikou tváře je opravdu neskutečná. Chladné oči a vřelý úsměv. Myslím, že mě zase jednou někdo donutí, abych si stoupla k zrcadlu a zkoušela, jestli bych to taky dokázala. Už teď vím, že ne. Bohužel upřímnější jsou ty oči a jeho nitro je stejně chladné jako ony. Citově plochý člověk se nedá změnit a já se už teď začínám bát toho, co přijde.

P.S. Titulky k prvnímu dílu se dočkaly drobnějších oprav. Nic zásadního, ale přesto jedno ty / vy potřebovalo upravit.