Romantický fantasy film začíná pohádkou, která se přenese do reálného života. Když Ji-woo přijde o ženu, zůstane sám s malým synem. Ten věří pohádkové knížce, kterou dostal od své maminky. V ní mu slíbila, že se vrátí za rok se začátkem období dešťů. To se doopravdy stane, ale žena, která je zesnulé tak moc podobná, trpí ztrátou paměti. Je to Soo-ah nebo ne? A naplní se pohádka až do samotného konce?

   Dopřála jsem si malý odskok od seriálů, ale když na DramaFever udělali titulky k tomuhle úžasnému filmu, tak to nesneslo odkladu. Těšila jsem se na něj od chvíle, kdy se o něm začalo psát. Úmyslně jsem si nepustila ani japonskou verzi, aby mě nemohla ovlivnit a jsem za to ráda. Příběh lásky, pochopení i obětování se pro kousek štěstí určitě stojí za zkouknutí a rozhodně nejenom kvůli Božské, ale i kvůli So Ji-subovi, který si - pro sebe nezvyklou roli - střihl naprosto dokonale.

   Můj skromný názor:

   Neznajíce japonské předlohy, ale naopak trpící úchylkou na Božskou, jsem maximálně spokojená. Son Ye-jin komentovat netřeba, ale výkon So Ji-suba ano. Ten mě hodně překvapil, protože ho znám z úplně jiného typu rolí a byl opravdu výborný. Film sám má krásný příběh, kterému se dá, navzdory fantasy prvku, věřit od začátku do konce. Patos je dávkován tak citlivě, že mě jenom zaštípalo v nose, ale kapesníky jsem nepotřebovala. Naopak humor mi nejenom vykouzlil na tváři úsměv, ale rozesmál mě i nahlas, což jsem u romantiky tohoto typu vůbec nečekala. Kameraman si s deštěm a scenériemi chvilkami krásně vyhrál a scéna z letního kina, neměla skulinu. Byla - pro mě - originální a parádní. Hudba byla přesně taková, jaká má být. Nerušila a zbytečně nepřebíjela děj. Možná se někdy kouknu na japonskou verzi, ale zítra to rozhodně nebude. Tahle mi stačí.