Po něžné romantice jsem se pustila do podstatně drsnější podívané. A popravdě nevím, jestli to byla dobrá volba.
První série se mi líbila, ale už je to docela dlouho, co jsem ji viděla. Dvojka mi zatím připadá o něco krvavější, a i když to nemám ve zvyku, tak rvačky přetáčím. Asi špatné načasování nebo co.
Hlavním tahákem je pochopitelně Woo Do Hwan, i když jeho boxer je fakt hodně velké dobračisko. Ale na druhou stranu, co jiného by mělo být jeho slabinou než jeho mamka a přátelé? To by se bál každý normální člověk. Tím spíš, když si ho vybere za cíl taková mlátička, jakou představuje Rain. Mám toho chlapa ušatýho raději v akčních rolích než v romantikách, ale tohle je na mě už moc. Však se podívejte na obrázky. Je dokonalý! Potkat ho v noci, tak si cvrnknu a ani mi to nedá žádnou práci. Věřím, že si roli ohavného záporáka zahrál s pořádnou chutí. Vlastně ani nevím, jestli už podobnou postavu představoval. Zatím jsem ho viděla jenom jako klaďase.
O Woo Do Hwanovi už jsem se zmínila a že je výborný herec, netřeba potvrzovat, i když ten účes, co tady má, nesluší snad vůbec nikomu. 🤭 Ale u koho se musím zastavit, je Lee Sang Yi. Když jsem ho viděla v Youth of May a pak v Han River Police, tak jsem ho naprosto a bez výhrad nesnášela. Pak přišel Hometown Cha-Cha-Cha a já začala pomaloučku měnit názor. V jedničce Bloodhounds to ze začátku nebylo nic moc, ale na konci jsem ho už měla docela i ráda. Moje sympatie k němu zpečetilo No Gain, No Love, kde je prostě a jednoduše skvělý! Na jeho místo nastoupil Rain, kterého začínám pomalu, ale jistě nesnášet, protože tak deptá právě Woo Do Hwana.😅
