Přiznávám, že Twelve pro mě zatím bylo prostě fantasy, které Islandu nesahalo ani po kotníky. Ovšem první díl druhé poloviny mě dostal.
Mám pocit, že se mi těžce nedostávalo kyslíku a děj se pořád vyvíjí úplně jinak, než jsem čekala. Naprostá náhera a jestli se nám tam vloudí i špeka té romantiky, tak si budu chrochtat blahem jako náš bulík, když ho drbeme na pupku. Doufám, že vy budete taky a nic víc vám neprozradím. Ne, něco přece - prasátko se stalo rudým ďáblem z televizní reklamy, kterou nesnáším, ale naštěstí se tak debilně nechechtalo. Páček a brzy se uvidíme. 😅
