Jedna z otázek, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď, přináší novotou vonící příběh lásky mezi Japoncem a Korejkou a formát, jaký mám ráda.
Tím myslím střídání minulosti a současnosti. V prvním díle se seznámíme s hlavní dvojicí (Sakaguchiho stylista by si zasloužil nosit minimálně měsíc beranici) a jejich příběhem, na jehož počátku stála opakující se náhoda. A protože, jak jsem psala, má seriál dvě roviny, přeneseme se v závěru dílu do současnosti, kdy se oba po pěti letech, opět řízením náhody, nebo chcete-li osudu, znovu setkají. A jak by se dalo odpovědět na tu úvodní otázku? Třeba tak, jak napsal Henri de Régnier: Láska je věčná, dokud trvá.
✍️ ✍️ ✍️