Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet. Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel. Při překládání osmého dílu Tell Me se mi pro změnu vybavila tahle písnička.
Text písně Hany Ulrychové krásně vystihuje díl, který nám rozdělí seriál na dvě poloviny. Tu, kterou už známe a tu, která nás ještě čeká. Začíná nám trochu přituhovat a trošku mě zaráží, že Moeun neřekne hned svým blízkým o postižení svého přítele. Nejspíš je to tou jejich náturou a tím, že já to mívala obráceně. Ale co už. Moeun prostě způsobí šok svému bratrovi i rodičům a pak jenom kouká a Jinwoo kouká a vy koukáte, jak je tomu chudákovi trapně, i když je na podobné situace zvyklý a je vám trapně taky. Za to když jsou ti dva spolu, culíte se jako paka. A tak je to správné, tak to má být. Je to jenom důkaz toho, jak skvělý tenhle kousek je, protože dokáže diváka vtáhnout tak, že žije s postavami. Užijte si díl a příští týden ode mě nic nečekejte, protože mizím do Jižních Čech a pochybuji, že budu mít na nějaké titulkování čas. Vychutnávejte léto, neseďte nad seriály, na to budeme mít dlouhou tmavou zimu, která tu bude hned, jak skončí pár seriálů, které v srpnu začnou. 😉
