Život je stejně fajn. Když vám dá po tlamě, dřív nebo později pošle někoho, kdo vám tu ránu pofouká. Včera jsem dostala, jako poděkování za titulky, dopis až z Koreje. Pisatelka tam odjela studovat a ptala se mě, co mi má za titulky přivézt. Nic jsem nechtěla, už ten dotaz mi udělal obrovskou radost. Ale byla neodbytná, takže jsme se nakonec dohodly na pohledu. Přiznám se, že už mi to vypadlo z hlavy a včera přišel krásný pozdrav s hanbokem. Je úžasné, když víte, že na vás někdo myslí, cení si vaší práce a jeho sliby nejsou jenom do větru.
Jestli si to tu přečteš: Ještě jednou moc díky, užívej si to tam, musí to být jako nekončící sen.
✍️ ✍️ ✍️