To se (ne)povedlo

   Jedna z mých spolužaček si ve škole psala perličky, které kdo nechtěně vypustil z úst. Něco podobného na poli titulků už nosím docela dlouho hlavě a teď asi přišel ten správný čas. Ve škole šlo o kouzlo nechtěného, v titulcích to tak může být taky. Někdy. Většinou ale jde spíš o nedostatečnou kontrolu, nezájem nebo slabou slovní zásobu, která jde ruku v ruce s nedostatkem citu pro jazyk.
 
   Nikoho nechci od překladů zrazovat, ale zároveň by nikdo neměl divákům sledování kazit. Ono opravdu kolikrát stačí si dané s těmi svými titulky pustit, nebo si je nahlas číst a hned je poznat, co jde do pusy a co naopak ne.

   Aby mě zase někdo neobvinil z toho, že likviduji překladatele, začnu u sebe. To za prvé. Za druhé u těch ostatních nebudu uvádět ani autora, ani z čeho titulek je. Není mým úmyslem někoho zesměšňovat. Spíš mi jde opravdu jenom o to, co mě pobavilo, nebo praštilo do očí a co mě při čtení napadlo. Pokud to bude číst některý z autorů, je jenom na něm, co si z toho vezme. Ale dost bylo alibismu a jdu na to. Takhle opravdu ne. Ve svých prvních titulcích mám snad všechny nešvary, které v nich mohou být. Citoslovce,... ... řádky dlouhé jako Lovosice. Japonské -san, - kun a tak dál,... ... a třeba taky vysvětlivky, které jsou v podstatě úplně mimo mísu. Momentálně se snažím titulky upravit do nějaké přijatelnější podoby, ale jde mi to moc pomalu, protože to je šílený opruz a mě to vůbec nebaví. Udělat to ale musím, protože jsou opravdu příšerné.
   A tohle je zatím můj asi největší úlet. Finále filmu The Pirates. Původně jsem tam pochopitelně měla Joseonská královská pečeť. Jenže jsem dělala ve Wordu korekturu a místo Přeskočit, jsem klikla na Zaměnit. A bylo to. Teď už by se mi to stát nemělo, protože titulky sice do Wordu zkopíruji, ale opravuji je v poznámkovém bloku. Ale co já vím, co zase kde omylem vyrobím. ;^)