
Sice už titulky pilně stahujete, a já jsem za to ráda, ale stejně si pár slov neodpustím. Světe div se, budou patřit Joon-gimu. Co on v tomhle díle zahrál, to byla herecká symfonie. Já to jeho herectví fakt žeru. Bez ohledu na to jestli má o patnáct kilo víc nebo míň. Ten jeho strhaný výraz, když ho ve vězení přiváděli. Ten jeho smutek na pohřbu korunovaný skutečným pláčem, kdy mu snad i teklo z nosu i sliny z pusy. Ten jeho vztek, při kterém se mu chvělo chřípí a na rtu se mu usadila slina. A ta láska ve smutných očích, když za ním přišla Jae-i. Ne každý by to takhle zahrál. Vlastně nezahrál. Prožil, on hraje každým nervem v tváři i výrazem v očích. DoramaQueen mi řekla, že jsem posedlá, ale já fakt nejsem. Jsem úplně normální (jenom ho mám, kde se dá, no ?), ale prostě pro mě je to Pan Herec, který mě strašně, ale fakt strašně baví. Trochu jsem se devátého dílu bála. Bála jsem se spousty slz, ale místo toho se mi dostalo dílu s obrovskou škálou emocí včetně veselého smíchu ve vzpomínce. Přesně tak to mám ráda a tak to má být. Parádní díl!

✍️ ✍️ ✍️
Pacholek umí člověka pěkně vyždímat.
Pacholek umí člověka pěkně vyždímat.
Já nechci. To bude znamenat, že budu zase blíž konci.
Já nechci. To bude znamenat, že budu zase blíž konci.