Happiness - Yoon Sae Bom je bezprostřední, pohotová a velmi cílevědomá. Její život nebyl žádná procházka růžovou zahradou a ona ví, co chce - pohodlné živobytí, stálý příjem a stabilní zázemí. Možná působí navenek tvrdě, ale nesnese kolem sebe nespravedlnost a bezpráví a její kolegové u speciální zásahové jednotky to dobře vědí.

Jung Yi Hyun je její spolužák ze střední školy a dlouholetý kamarád. Měl před sebou slibnou kariéru baseballového hráče, ale kvůli zranění se musel vrcholového sportu vzdát. Nyní pracuje jako detektiv na jedné ze soulských policejních stanic.

Trojici doplňuje Han Tae Seok, který byl nejprve v armádě, ale nyní šéfuje Centru krizového řízení, kde pracoval nejprve na omezení šíření covidu-19, nyní před ním ale stojí pravděpodobně ještě větší výzva.

Ti tři se setkají v rámci řešení velkého problému - v bytovém komplexu, který je neprodyšně uzavřen, neboť se v něm začne šířit nový virus, který způsobuje, že se lidé chovají, jako kdyby měli vzteklinu. Virus ale není jediným problémem - v domě totiž žijí lidé napříč nejrůznějšími vrstvami, a tak se logicky rozjíždí i jedno velké psychologické drama. (Lavinia)

Co já na to:
Možná už tolikrát viděné, ale přesto poutavé. Seriál je navíc obsazený skvělými herci, kteří hráli jako o život. Pro mě byla tradičně překvapením Han Hyo-joo. Zase mi nedošlo, že už ji znám a nevidím poprvé. V každé roli je jiná a ve Štěstí jsem v ní marně hledala unylou a nudnou hrdinku z Iljimae. Její hrdinka zůstala od začátku do konce stejná. Naštěstí z ní neudělali apatickou, neschopnou nebo ubulenou trubku, jako se jim to povedlo např. v IRIS2, které jsem nerozdýchala do teď. Hyun-sika netřeba komentovat a je skvělé, že ho máme zpátky z vojny. Svým způsobem, tedy myšlenkou, mi seriál připomněl Project Wolf Hunting, To největší zlo není kolem nás, ale v nás. České titulky.