Přihlášení

Odběr novinek

Už si nemusíte hlídat nové titulky tady na webu. Stačí se přihlásit k odběru novinek a nic vám neuteče.

captcha 

Sdílení

Kontakt

Kde ještě mě můžete najít:

Databáze knih
ČSFD

Pro soukromé zprávy můžete použít chatovací okno napravo dole.
-----

© Ainny 2011 - 2020




    Vážení, tak přesně takhle se cítím já. Zjistila jsem, že včera zveřejněný devátý díl, který byl pro VIP někdo z devíti (!) lidí zneužil a nejenom, že mi neráčil dát vědět, že dělá hardsuby a třeba se zeptal, jestli mi to nevadí. Ale co mě rozpálilo do běla, je fakt, že tam už nahrál devátý díl! To je nehorázná sprostota a zneužití mé důvěry. Když VIP začínalo, upozorňovala jsem na fakt, že pokud zjistím nějaké zneužití, tak tuhle výhodu zruším.

   Tak to vezmeme pěkně zostra, žádný zahřívací první díl a hned v jeho úvodu super cameo, u kterého jsem si řekla, že ten král má rty jako... no schválně, jestli ho poznáte. 😝 Představitel hlavní role, vlastně dvojrole, Yeo Jin-goo je úžasný, a když si člověk uvědomí, jak mladý vlastně je, tak nezbývá než smeknout. Btw, věděli jste, že zrovna on hrál mladého Joon-giho v Iljimae? Já ne, zjistila jsem to, až teď, když jsem se dívala, jak dlouho vlastně hraje.

    Však to znáte, kdyby nebyly ryby, nemusely by být rybníky. Přesto patří slůvko kdyby k těm nejpoužívanějším. A hodně často se používá i v historii, kde to nemá absolutně žádný význam. Fakta jsou daná a žádné kdyby je nezmění. Přesto se čas od času tvůrci nechají zlákat stejně jako v případě seriálu Mr. Sunshine. Takže, co se v té době stalo, a co zase ne?

  
   Tentokrát se zdržím komentářů, ale pevně doufám, že milovníkům zombie se bude film líbit. Já se mezi ně nepočítám, takže vás nebudu ovlivňovat. A i když to není můj šálek kávy, překladu rozhodně nelituju. Hraje tu celá plejáda skvělých herců, takže mě bavilo je pozorovat. Maskéři taky odvedli dobrou práci, a že jí měli až kam. 😃 Já mám splněno a jdu se zase pomaloučku, polehoučku vrátit k seriálům. Jejich překlad mě přece jenom baví o krapítko víc.

   To jsem si zase vymyslela věc. když už jsem měla přeloženo a pustila se do oprav, zjistila jsem, že mi tam chybí dialogy v angličtině. Takže hledat jiné verze, doplnit a přeložit. Dobře mi tak, kdybych dělala kontroly průběžně, přišla bych na to dřív. Ale už je hotovo a já se můžu pustit do zombíků. Tedy filmu Rampant. Řekla bych, že tam mi mluvená angličtina hrozit nebude.

   Tak a je to tady. Jsem tu s posledním dílem v mnoha ohledech výjimečného díla. Psát vám k němu nic nebudu. To si nechám až do článku, který chci během týdne vydat. To bude panečku snůška superlativů. Ale taky díky jednomu článku nakoukneme i trochu do historie. Co asi v seriálu bylo podle skutečnosti, a co byla autorčina fantazie? Uvidíme. Vy si to běžte pustit.  😉

    I když by obrázek napovídal, že řeč bude o Mr. Sunshine, není tomu tak. Tentokrát jsem si půjčila jenom jeho symboliku, protože postavy na něm se mnohokrát musely rozhodovat, kam dál. Jak jsem psala, i mě  hned na přelomu roku čekalo rozhodnutí, jak dál. Že bez Akihabary, bylo jasné prakticky hned. To udělali vlastně oni. I když tvrdí, že mi smazali infotitulky (a proti tomu bych neprotestovala), není to pravda. Smazali mi všechno. A nebyla jsem jediná. Jiní dostali ban, protože mají na svých webech "závadné" odkazy. Ale to je přece každého věc a každého zodpovědnost. Oni měli spoustu možností, jak to vyřešit. Vybrali si tu pro ně nejjednoduší. Osobně mi to zavání snahou ty odkazy úplně odbourat, aby měli všechny titulky u sebe. Protože právě ty jsou tím, co je pro ně nejdůležitější. Databáze plná nesmyslných shrnutí, v kterých jsou mnohdy i pravopisné chyby, to rozhodně není. Ale teď už k meritu věci.

   A když je ten Nový rok, je čas na předsevzetí, změny a tak. Tímto slavnostně slibuju, že kromě k životu nezbytně nutných záležitostí jako je venčení psa, snědení oběda a tak, se nezvednu od notesu a budu pilně překládat. Když už jak na Nový rok, tak po celý rok. 😉 Ale proto tyhle blbiny nepíšu.

   Od napsání svého skuhravého článku jsem přemýšlela, jak odměnit ty, kteří pro mě nejsou bezejmenní a mám od nich zpětnou vazbu. A přání k Vánocům rozhodně nebylo hlavním kritériem. Tak jako jste pro mě někteří anonymní, tak o jiných prostě vím, protože jsou mým Red Bullem a dávají mi kříííídla. A právě ti se od téhle chvíle mohou těšit, že budou mít titulky dřív než ostatní. Odkaz na konci článku bude fungovat jenom jim. Myslím, že je to tak fér.
   
   Vážení a milí, čas od času si většina z nás titulkářů povzdechne, že vám nestojíme ani za poděkování. Osobně jsem si na to už za ty roky zvykla, a i když nemůžu říct, že by mě to nemrzelo, tak to fakt už neřeším. Jenže... Jenže pak jsou chvíle, kdy to na mě stejně dolehne. Přes dvě stě sledujících na Facebooku, přes sto odběratelů informačních e-mailů a nevím kolik odběratelů rss kanálu. A kolik z vás mi popřálo krásné Vánoce? Spočítala bych to na prstech. Mám toho tak akorát dost. Copak je to tak těžké, když už jsem přijdete, napsat dvě tři slova? Tím spíš, že jde o elementární lidskou slušnost. Brát umí každý, ale koukám, že dát tomu druhému najevo, že si jeho celoročních "dárků" váží, umí jenom mizivé procento. Proto jsem si řekla dost. Blbce už nikomu dělat nebudu.

Nenahrávejte prosím titulky z těchto stránek bez mého vědomí na jiné weby a nedělejte z nich hardsuby.
Vždycky je možné buď uveřejnit odkaz sem nebo se domluvit. Děkuji za pochopení.