Pro unikátní protiválečný film není vhodnější region než Korea. Země rozdělená po druhé světové válce a neustále stojící na prahu pokračování té, která stále neskončila. Začínající režisér. Park Kwang-hyun zpracoval předlohu Jang Jina a vytvořil z ní nezapomenutelný film Vítejte v Dongmakgol, který ukazuje absurditu války líp, než cokoliv jiného.
Další Lee Joon-ik, The Happy Life a znovu trefa do černého. V mém případě to byl dokonce absolutní střed, takže srdcovka. Nevím, jestli jste viděli český film Revival, ale pokud ano, tak mi asi dáte za pravdu, že oba filmy mají naprosto shodný námět, byť zpracovaný rozdílně. A určitě budete souhlasit i s tím, že ten korejský je o dost lepší. Nepřekvapilo by mě, kdyby si ten český vzal od svého staršího předchůdce inspiraci.
Málokdy se stane, že by se něco stalo mojí srdeční záležitostí dřív než to vůbec uvidím. Genjimu se to podařilo. Uchvátil mě už trailer a věděla jsem, že ho chci vidět hned, jak to bude možné. Pochopitelně jsem se bála, že budu zklamaná. Protože murphyho zákony jsou neúprosné a málokdy se mýlí. Naštěstí to není tento případ. Tvůrci si dali záležet a je to znát. Nádherná výprava, skvělé obsazení a poutavá hudba.
Příběh lásky, který se začne rozvíjet mezi Kim Minem a křehkou Nanae v nádherných zahradách starobylého Kjóta, je čistý jako panenský sníh. I na něm se ale můžou objevit stopy, které jeho krásu naruší. Reakce na film jsou celkem rozporuplné, ale já ho mám moc ráda. Nejenom proto, že v něm hraje Lee Joon-gi, ale i proto že Aoi Miyazaki je přesně taková Nanae, jakou chci mít.
Nenahrávejte, prosím, titulky z těchto stránek bez mého vědomí na jiné weby a nedělejte z nich hardsuby.
Vždycky je možné buď uveřejnit odkaz sem, nebo se domluvit. Děkuji za pochopení.