Přeloženo: Hotel Del Luna

  08. 12. (16/16)
  15. díl - 1034/1034 
  16. díl - 1185/1185 
  Připravuje se: ???

Překládá se: Crash Landing On You

  28. 1. (02/16)
    2. díl - 1200/1200
    3. díl - 0450/1050
    4. díl - 0000/1291 - To by se jeden 💩...

Překládá se: My Country

  26. 1. (09/16)
    7. díl - 736/736
    8. díl - 780/780
    9. díl - 714/714

Přihlášení

Odběr novinek

Už si nemusíte hlídat nové titulky tady na webu. Stačí se přihlásit k odběru novinek a nic vám neuteče.

captcha 

Sdílení

Kontakt

Kde ještě mě můžete najít:

Databáze knih
ČSFD

Pro soukromé zprávy můžete použít chatovací okno napravo dole.
-----

© Ainny 2011 - 2020


Motto: Mohl bych probudit spící,
ale nemohu probudit ty, kteří spánek jenom předstírají.
The Fiery Priest

   Mám za sebou naprosto příšerné dva týdny, ale i tak jsem se snažila každý den něco málo udělat. Teď už bych měla nasadit svoje obvyklé tempo, i když se vám to nemusí zdát. Mám pocit, že korejští scénáristé jsou placeni od počtu slov, protože seriály jsou čím dál tím upovídanější. Soubory titulků začínající jedničkou jsou strašně demotivační. A já to ani nechci 🙈. Copak Právník, ten už spěje k závěru, ale Slunečník bude ještě peklo! Aspoň že Discovery a Secret přes litr nejsou. Jinak by mě fakt bacilo a vy jste byste se museli obejít bez mé maličkosti. 😝 Na druhou stranu by se ale moje maličkost musela obejít bez svých milášků, takže to ne. Ještě nějakou chvilku se tou hrůzou budu prokousávat. 😇

   Trvalo mi to a omlouvám se, ale i když jsem měla přeloženo už v neděli, tak korektury se trochu protáhly. Jednak mi včera moje milovaná přeslice, která mě vlastně k překládání svým způsobem přivedla, složila státnice a stala se bakalářkou, takže se slavilo a druhak byl minulý týden v práci fakt náročný. Teď už se ale všechno pomalu začíná vracet do normálu. I když... podívejte se na počty řádků. Já osobně při nich omdlívám. Víc se dneska vykecávat nebudu, protože musím klusat do práce. Jenom jsem chtěla uzavřít první čtvrtinu seriálu, než odejdu.
   O den později, ale přece. Moc se vám omlouvám, ale tenhle týden (včetně víkendu) jsem od rána do pozdního odpoledne v práci. Přípravný týden ve školce je vždycky hektický, ale ten letošní, kdy u nás probíhala rekonstrukce, obzvlášť. Uvidím, jak stihnu Mr. Sunshine. Chtěla bych ho v neděli přidat, ale prostě nevím. Slíbit ho zatím nemůžu. Teď si užijte Právníka, u kterého je už konec cítit ve vzduchu.

   Zase!!! Polezu vám na nervy, ale konec dílu mě svojí symbolikou zase dostal. Prolnutí záběrů tam bylo víc, ale ty dva na konci byly prostě geniální! Nevím, kdo to tam vymýšlí, ale zasloužil by si nějaké ocenění, protože tohle se vážně hned tak nevidí. Jinak já jsem totálně v háji ze Samuraje. Chudák DQ to schytává, protože na ni sypu při překladu svoje pocity. Ta postava ve mně vzbuzuje stejné pocity jako Wang So. On je tak hrozně zamilovaný, osamělý, nešťastný, a proto krutý, že mi to rve srdce. O to víc, že bych podobnou roli u Yoo Yeon-suka vůbec nečekala. Příště už se pokusím vrátit na zem a psát o někom jiném, ale teď to prostě nejde. Raději mě vůbec nečtěte a běžte se dívat. 😊

   Držte si klobouky jedeme do finále. Do konce září bude hotovo a mě svrbí prsty na nějakou novinku. Ale zatím odolávám. Pořád čekám, jak se rozhodne ten Žralok žraločí. Už se rozhoduje dva měsíce!!! Je to vůbec normální? Určitě se někde toulá s foťákem a má hromadu času. Ale jinak mám pocit, že se teď na podzim roztrhl pytel s opravdu zajímavými novinkami. No, uvidíme. Fotkou jsem se musela vrátit k rvačce v nemocnici, protože byla parádní a scény téhle dvojky mě fakt baví. 😀 V dnešním díle dojde k jednomu velkému odhalení a Lee Joon-gi zase bude mít příležitost předvést své herecké umění. No a naše hrdličky se krásně poperou. Prostě je zase se na co dívat. Užijte si to.
   Už dlouho se mi nepovedlo nahrát během 24 hodin dvoje titulky od dvou různých seriálů. A určitě se mi to zase dlouho nepovede. Ale občas se prostě zadaří. Nevím, co k Slunečníkovi psát, abych se neopakovala. Tak snad jenom, že trojice pánů a otázka, koho by vytáhli z vody, kdyby do ní spadl muž z Joseonu a muž z Ameriky, pobavila. Ta scéna se mi tak líbila, že jsem si ji musela přehrát několikrát a i ona má podíl na tom, že titulky jsou až teď. 😊
    Někdy přijde chvíle, kdy se i z úhlavních nepřátel stanou spojenci. Kromě toho přináší desátý díl zajímavý zvrat a soudkyně Cha nám dokáže, že je zatím pořád o krok napřed. Zápletka týkající se rodiny Hae-i mi přijde prapodivná, ale budiž. Uvidíme, jak zajímavé bude odhalení. Asi už na něj nebudeme čekat moc dlouho, protože před námi je pouhých šest dílů a v půlce září bych chtěla mít hotovo.

   Moje klávesa PrintScreen při Slunečníkovi doslova úpí, protože mě nepřestává fascinovat kamera a jednotlivé záběry. Vůbec nevím, co s těma fotkama pak budu dělat a je hrozně těžké jednu vybrat. Ale protože tenhle seriál není čistě dámská záležitost, tak jsem se rozhodla, že nebudu sobec a dám sem hlavní hrdinku. To abych pořád neopěvovala jenom Samuraje. Kim Tae-ri vůbec nevypadá na dvacet sedm let. Hlavně v těch střeleckých částech mi přijde hrozně mladičká a roztomilá. A je zajímavé, že mi s Byung-hunem i navzdory velkému věkovému rozdílu jdou dohromady. Tedy aspoň mezi nimi předpokládám romantickou linku. Docela jsem se toho bála, ale mám pocit, že to půjde. I když u mě by pochopitelně bodoval Samuraj. Já jsem holt na ty vlasatý a zarostlý. 😉

   Sice už titulky pilně stahujete, a já jsem za to ráda, ale stejně si pár slov neodpustím. Světe div se, budou patřit Joon-gimu. Co on v tomhle díle zahrál, to byla herecká symfonie. Já to jeho herectví fakt žeru. Bez ohledu na to jestli má o patnáct kilo víc nebo míň. Ten jeho strhaný výraz, když ho ve vězení přiváděli. Ten jeho smutek na pohřbu korunovaný skutečným pláčem, kdy mu snad i teklo z nosu i sliny z pusy. Ten jeho vztek, při kterém se mu chvělo chřípí a na rtu se mu usadila slina. A ta láska ve smutných očích, když za ním přišla Jae-i. Ne každý by to takhle zahrál. Vlastně nezahrál. Prožil, on hraje každým nervem v tváři i výrazem v očích. DoramaQueen mi řekla, že jsem posedlá, ale já fakt nejsem. Jsem úplně normální (jenom ho mám, kde se dá, no 😃), ale prostě pro mě je to Pan Herec, který mě strašně, ale fakt strašně baví. Trochu jsem se devátého dílu bála. Bála jsem se spousty slz, ale místo toho se mi dostalo dílu s obrovskou škálou emocí včetně veselého smíchu ve vzpomínce. Přesně tak to mám ráda a tak to má být. Parádní díl!

   Taky vám teď všechno tak dlouho trvá? Mně i ty opravy trvají jednou tak dlouho. To je děs. Chci 🌧. A to musím (nemusím, ale slib je slib) do zítřka udělat dva díly Noony. No, upletla jsem si na sebe bič a noc to jistí. Ještě že má drahouš službu a budu tu mít krásný klid. Mr. Sunshine je snad první seriál, kde mi David McInnis (zatím) neleze na nervy. Ti jeho záporáci jsou hnusní! 😃 Tady je ale roztomilej. Pokud se to o muži jeho věku dá vůbec říct. 😃 Slovní hříčku se slovem gat (druh joseonského klobouku) a god (bůh) jsem přeložila doslovně, protože tady není místo na improvizaci, když tam to gat prostě musí být. Ale co říká, mu, myslím, porozumí i ti, co angličtinu neovládají. Jo a gat nasazený jako svatozář si prostě vlastní signaturu zasloužil. Seriál se nám krásně zamotává a bude zajímavé sledovat nejenom děj, ale i citová vzplanutí hrdinů, která na sebe asi dlouho nenechají čekat. Přeji příjemné sledování a zítra večer se sejdeme u finále Noony.

   Jsem tu. Vycachtaná, vyvalená na balkóně a s talířem vychlazeného melouna opřeným o notes. Sranda bude, až se mi ty nakrájené kousky vysypou do klína. 😂 Ale to vás asi nezajímá, co? Nevadí. Nějak jsem začít musela. 😉 K Nooně nic moc psát nebudu, finále je cítit ve vzduchu a já vám nevím. Jun-hui se mi jako opora, na kterou vypadal na začátku, zdá míň a míň. Doufám, že neudělá něco, co noonu zklame a... Brrr, ani pomyslet na to nechci.

Nenahrávejte prosím titulky z těchto stránek bez mého vědomí na jiné weby a nedělejte z nich hardsuby.
Vždycky je možné buď uveřejnit odkaz sem nebo se domluvit. Děkuji za pochopení.